O nás
Jako spousta dalších dětí žijících ve městech jsem i já už od dětství toužila po zvířecím kamarádovi - nejlépe pejskovi. Ovšem i přes neustálé škemráni se mi podařilo rodiče umluvit pouze na vodní želvu, křečka a rybičky. To ovšem nebylo to "pravé ořechové", a tak jsem postupně alespon citově "adoptovala" pejsky ze svého okolí: dalmatinku Ajvu, pudlíka Bertíka, voříška Rinouška. Nejvíce se však do mého srdce zapsala zlatá retrívřice Áňuška, se kterou jsem strávila mnoho krásných a zábavných procházek, výletů i dovolených. Nicméně stále to nebyl ten MŮJ pes. A tak ihned po té, co jsem se odstěhovala od rodičů, začala jsem se poohlížet po nějakém hafanovi. Chtěla jsem velkého psa (ale ne moc těžkého), který by byl lehko ovladatelný, nebylo z něj moc nepořádku a byl pokud možno byl mrštný a vhodný pro sport a výlety. Shodou mého výběru a náhody jsem si jednoho dne na Apríla přivezla domů jakousi černou nohatou střapatou chlupatou kouli - pětiměsíční štěně černého královského pudla - našeho Merlina.
Naše začátky nebyly jednoduché - já neměla se psy moc praktických zkušeností - pouze načtenou teorii - a Merlin byl ustrašený, lekavý a neměl rád lidi. Ovšem všechny tyto problémy jsem vcelku rychle překonali a z Merlina se stal věrný psí parťák, jakého jsem si vždy představovala. Aby měl dost pohybu a zábavy, zkusili jsme zajít na cvičák a tam jsme se poprvé setkali na vlastní kůži s agility - psím parkurem. Agility se stalo naší společnou milovanou zábavou. Aby jsme ten život měli pestřejší začali jsme se poohlížet po dalším pudlím kamarádovi. Usoudili jsme, že by nebyl špatný malý mazlíček na klín (:-)); a tak k nám v den mých 23. narozenin přišla malá hnědá neskutečně rychlá a drzá koule - trpasličí hnědý pudlík - náš Cassey. A jak se říká - člověk míní a život mění - Kasíček trošku přerostl a jeho temperament z něj také zrovna mazlivého gaučáka nedělá, ale tím více jsem pochopila, jak skvělý pracovní pes může pudl být. A jak moc se může majitel od svého psa naučit.
Merlin byl jedním z prvních královských pudlů v ČR, který složil zkoušku Agility 3. Kása byl prvním hnědým pudlem v ČR, který běhal závodně agility a získal titul A3 šampion. Je také prvním hnědým několikanásobným mistrem ČR v coursingu. V zahraničí se pudlové všech velikostí využívají v různých psích sportech - obedience, agility, coursingu, záchranařině, myslivosti a i jako slepečtí psi. Jejich vysoká inteligence, ochota spolupracovat, veselost a tamperament je přímo předurčují k tomu být jedněmi z nejlepších. Ostatně výsledky Mistrovství světa v agility v posledních letech to jasně dokazují. Doufejme, že se třeba i díky Agility se i u nás v dalších letech počet pracovních pudlů rozroste.
Na závěr bych ráda poděkovala:
- mým příbuzným, kteří přijali mé hafany do rodiny a poskytují jim lásku a péči
- přátelům, kteří plně respektují, že kde jsem já, jsou často i moji psi
- rodině Petričákových za to, že mi umožnili sdílet život s Merlinem
- Romaně Smékalové (ch.s. Romy's Choco) za to, že mne obdarovala naším hnědým ďáblem
- kolektivu lékařů z veterinární kliniky Podolské nábřeží za vše, co dokázali
- trenérům agility za jejich trpělivost se mnou a s Kásovou uštěkaností
- všem, kteří nenechají své pudly válet se na gauči a chápou, že pudl je pes pracovní
